Pipa brazilská (Pipa carvalhoi)
Pipa carvalhoi (Miranda-Ribeiro, 1937) - pipa brazilská syn. Calvalhoova
Cizojazyčné (vernakulární) jména: Calvalho´s Surinam Toad (anglicky),
Charakteristické znaky
Plně akvatický druh žáby. V rámci rodu Pipa i celé čeleně Pipidae středně velký až velký druh. Velikost těla dospělých samců je obvykle od 32 do 57 mm, u samic od 41 do 68 mm (Trueb and Cannatella 1986). Samice dosahují v dospělosti obecně o něco větší velikosti oproti samcům. Velikostní rozdíl je obecně poměrně malý. Tělo je nevýrazně dorsoventrálně zploštělé. Zejména samice mají tělo zavalitější se širšími boky. Přední končetiny jsou výrazně slabší oproti zadním končetinám. Přední končetiny bez plovacích blán, zadní končetiny s plovacími blánami mezi všemi prsty a všemy prstovými články. Na konečcích prstů předních končetin přítomny vždy čtyři symetricky umístěné výběžky. Trojúhelníkovitá hlava je široká plynule navazující na tělo s minimální možností otáčení. Oči relativně velké směřující nahoru s kulatou zřítelnicí, bez očních víček. Čenich z dorsálního pohledu mírně zaoblený. Pokožka z dorsální strany mírně bradavičnatá. Zbarvení nevýrazné uniformní u obou pohlaví téměř totožné, variabilita poměrně malá. Celá horní strana těla, hlavy i končetin je zbarvena uniformě tmavě hnědě a šedě. Spodní strana těla je mramorovaná.
Taxonomie
Druh byl popsán v roce 1937 jako pátý do té doby známý druh pipy po pipě velké (P. pipa) popsané již v roce 1758 (Linnaeus), pipě drobné (P. snethlageae) popsané v roce 1914 (Müller), pipě malé (P. parva) popsané v roce 1923 (Ruthven and Gaige) a pipě venezuelské (P. aspera) v roce 1924 (Müller). Popis druhu publikoval známý brazilský herpetolog a ichtyolog Alípio de Miranda-Ribeiro z Národního muzea Brazílie v Rio de Janeiro. Tento druh byl při popisu zařazen do v té době existujícího rodu Protopipa (v doslovném překladu "primitivní pipa") vytvořeném v roce 1925 (Noble 1925) pro pipu malou (P. parva) a pipu venezuelskou (P. aspera). Druhový název carvalhoi byl zvolen na počest brazilského herpetologa a ichtyologa Antenor Leitão de Carvalho. Tento vědec provedl v témže roce popis bionomie tohoto druhu ( Carvalho 1937). Na základě této studie a zejména způsobu reprodukce, jehož součástí jsou i volně žijící larvy (pulci), přeřadil Alípio de Miranda-Ribeiro v roce 1937 druh do jím nově ustanoveného rodu Hemipipa (MIranda-Ribeiro 1937b), což v doslovném překladu znamená "polopipa". Následně se pro tento druh používal rodový název Hemipipa (Carvalho 1939; Myers and Carvalho 1945) nebo obojí současně tedy Pipa i (Hemipipa), kde označení Hemipipa v závorkách vystihuje podrod (Paterson 1955; Weighold 1965). Dunn (1948) a Bokermann (1966) řadí druh pouze do rodu Pipa. To se následně ujalo a rodové názvy Protopipa a Hemipipa se momentálně prakticky nepoužívají ani pro tento ani pro jiný druh pipy.
Vlevo: lektotyp pipy brazilské (Pipa carvalhoi), pohled z dorsální strany (foto převzato z Caramaschi 1989); uprostřed: brazilský herpetolog Antenor Leitão de Carvalho, který prováděl sběry pipy brazilské v roce 1936 (foto převzato z www.herpetologiamuseunacional.com.br); vpravo: brazilský herpetolog a ichtyolog Alípio de Miranda-Ribeiro, který pipu brazilskou vědecky popsal v roce 1937 (foto převzato z http://www.herpetologiamuseunacional.com.br).
V roce 1989 byl z typové série syntypů vyčleněn lektotyp a paralektotypy (Caramashi 1989). Původní popis druhu totiž postrádá jasné odlišení holotypu a paratypů (Miranda-Ribeiro 1937). Jedinci typové série tak byly považovány dlouhou dobu za syntypy (Trueb and Cannatella 1986). Jedinci typové série pochází z různých lokalit ve státě Pernambuco v Brazílii (Caramaschi 1989). Jeden jedinec typové série nese originální štítkové označení "Typo" provedené Alípio de Miranda-Ribeiro. Tento jedinec pochází ze sběrů provedené Antenor Leitão de Carvalho v roce 1936. Jde o jedince z označením MNRJ 533. Lokalita sběru je uváděno "Serra do Acahy", město Pocão, stát Pernambuco v severovýchodní Brazílii. Tento jedinec byl o řadu let později dle tohoto označení definitivně ustanoven jako lektotyp a zbylí jedinci jako paralektotypy (Caramashi 1989). Lektotyp je dospělá samice bez vajíček na hřbetě. Její velikost je 57,7 mm. Typová série je uložena v Národním muzeu Rio de Janeiro (MNRJ). Poslední výzkumy naznačují, že pipa brazilská představu komplex minimálně tří kryptických druhů. Není tak vyločeno, že nyní jeden druh bude dále rozštěpen na více druhů.
Genetická data
Karyotyp obsahuje v diploidní sadě (2n) 20 chromozomů (Cannatella and de Sá 1993).
Stavba těla a rozměry
Na horní čelisti (maxilla) a mezičelisti (premaxilla) přítomny zuby (Dunn 1948). Přítomen metatarsální hrbolek (Dunn 1948).
Zbarvení.
Pohlavní dvojtvárnost.
Hlasové projevy, vokalizace.
Rozdšíření.
Jde o nejjižněji se vyskytující druh Pipy. Jako jediný druh svého rodu obývá výlučně jižní polopoli
Biotop.
Potrava
Chování.
Význam a ochrana.
Rozmnožování.
Populační data.
Chov v zajetí.
Podobné druhy
Použitá a doporučená literatura
Carvalho, A.L.de. 1937. Notas oecologicas e zoogeographicas sobre vertebrados do nordeste brasileiro. O Campo (Mar.): 12-15.
Carvalho, A.L.de. 1939. Notas sobre Hemipipa carvalhoi Mir.- Rib. (Batrachia Anura: Pipidae). 1a parte. Bol. Biol. S. Paulo, N. Ser. 4(3): 394-414.
Dunn, E. R. 1948. American frogs of the family Pipidae. Amer. Mus. Novitates No. 1384: 1-13 New York
Miranda-Ribeiro, A. 1937a. Sobre uma collecção de vertebrados do nordeste brasileiro. Primeira parte: peixes e batrachios. O Campo 8: 54–56.
Miranda-Ribeiro, A. 1937b. Ainda os batrachios do nordeste. O Campo (Mar.):26.
Myers, G.S. and A.L.de Carvalho. 1945. Notes on some new or little-known Brazilian amphibians, with an examination of the history of the Plata salamander, Ensatina platensis. Bol. Mus. Nac. Rio de Janeiro, N. Ser., Zoologia 35: 1-24, 18 figs.
Paterson, N. 1955. The skull of the toad, Hemipipa carvalhoi Mir.-Rib. with remarks on other Pipidae. Proc. Zool. Soc. London 125, Part 1: 223-252.
Tatiana L. Fernandes, Marta Maria Antoniazzi, Estela Sasso-Cerri, Mizue Imoto Egami, Carla Lima, Miguel T. Rodrigues & Carlos Jared. 2011. Carrying Progeny on the Back: Reproduction in the Brazilian Aquatic Frog Pipa carvalhoi. South American Journal of Herpetology 6(3), 161-176.
Trueb L. & D.C. Cannatella. 1986. Systematics, morphology, and phylogeny of genus Pipa (Anura: Pipidae). Herpetologica, 42(4), 412-449.
Weighold, P. 1965. Beobachtungen zur Biologie und Ethologie von Pipa (Hemipipa) carvalhoi Mir. Rib. 1937 (Anura, Pipidae). Z. Tierpsychol. 40:80-9